Čtenář si určitě udělá představu o úrovni dnešních „vymývačů mozkůů, zvaných „sociologové“…

Bylo by to k smíchu, kdyby….

Já jsem spíše subjektivistou – a tvrdím, že žijeme všichni v hluboké lži, protože předstíráme, jako kdyby stále platila nějaká morálka, ačkoli v ní už dávno nevěříme.
Tuto lživou orientaci na domnělé „dobro“ a „pravdu“ převzaly – podle mne – mnohé „sociologické směry“ – nejen ten váš.
A staly se – bohužel – silou nepřátelskou vůči jednotlivci.
Důsledkem takového – a dnes i mainstreamového mediálního vymývání mozků těmito „pravdami pro lid“ je současné znechucení, vyprázdnění života společenství až její nihilismus – vycházející z popírání individuálního a vysoce subjektivního vnímání vlastního života jedince pod záminkou „té jediné pravé morálky a pravdy“.

vy ten termín sociologie používáte pokaždé jinak – z mého pohledu je třeba výraz „sociologická hrůza ze smrti“ naprostý nesmysl – sociologie se totiž k těmto věcem v tom existenciálním smyslu vůbec nevyjadřuje – je to naprosto mimo obor jejího vnímání

Pokud se shodneme, můžeme pokračovat v diskusi.
I když nejsem „sociologem“, upřednostňoval bych spíše nominalismus…:-)

Odpovím citátem z vašeho příspěvku:

…“ společnost nám říká a vychovává nás v tom, co je slast, co utrpení a my jsme tím nutně nějak ovlivněni.“

Tedy – společnost v nás už tisíciletí pěstuje hrůzu z vlastní smrti, hrůzu z umírání, hrůzu ze zániku.
Dokonce „nebát se“ smrti je považováno za patologické…:-) – třeba i u tzv. „bilančních“ sebevražd…