Před demonstrací neonacistů ve Vítkově vystoupil na tiskové konferenci i sociolog Jan Keller. Jeho řeč si můžete prohlédnout zde:
Na Kellerovu řeč reagoval jiný sociolog Fedor Gál následujícími slovy: „V průběžném zpravodajství na ČT24 jsem si s úžasem vyslechl sociologa a vysokoškolského pedagoga Jana Kellera. Cituji zpaměti: „Regionální politikové dělají maximum“, „Ti nahoře to způsobují, řeší své osobní a ne naše problémy“, „Vláda musí zvýšit minimální mzdu“…„Vláda musí podpořit regiony, kdyby k nám přišly evropské peníze, jsme evropský tygr“… a tak dále. Náckové dostali politicko – ideologické krytí v přímém přenosu.“
V diskusi na FB profilu Romea se mnozí diskutující postavili za Jana Kellera, já se ovšem domnívám, že se Keller v mnohém mýlí. Nechci přímo tvrdit, že náckové dostali krytí, jak říká Gál, ale rozhodně dostali krytí regionální politici, kteří sice občas dělají Kellerovými slovy „maximum“, ale maximum pro to, aby Romy dále ghettoizovali a získávali na nich politický kapitál – viz Čunek, ale i třeba někteří politici ve Šluknovském výběžku, kteří se nedokázali dostatečně brzo distancovat od pořadatelů protiromských pochodů. Stejně tak teze, že ve vysoké politice se rozkrádají evropské fondy a v regionální ne, kterou přednesl Keller, je tragicky mylná.
To, co nabízí Keller dál, je zčásti poměrně naivní: např. zvýšení minimální mzdy nezvýší životní úroveň „pracující chudoby“, pokud by nebyla zvýšena na nějakých 15 000Kč (alespoň podle Kellerem uváděné teze, že ten, kdo pracuje za 14 500 Kč měsíčně, patří do pracující chudoby). Patnáct tisíc je ovšem nerealistické číslo, neúměrně by zatížilo některé zaměstnavatele i mnohé z těch, kteří si vypočítávají výšku zdravotního pojištění z minimální mzdy a museli by platit mnohem více. Takové zvýšení minimální mzdy by sice mohlo pár lidem pomoci, ale mnozí jiní by si pohoršili, nejen ti, co by platili více na zdravotním pojištění, ale i ti, kteří by byli zaměstnavatelem propuštěni, protože by se jim již nevyplatili. Razantní zvýšení minimální mzdy by takto sociální situace spíše zhoršilo. A přijmeme-li Kellerovy teze, rasismus v české společnosti by se ještě zvýšil.
Jestli s Kellerem v něčem souhlasím, pak v tom, že sociální politiku je nutno zaměřit nejen na Romy, ale i na ty, co se proti nim bouří. Ovšem cesty, které Keller nabízí, k tomu nevedou. Souhlasím s Kellerem i v tom, že vláda dělá příliš málo, aby protestům bránila, politici se zabývají sami sebou a svými osobními útoky na policii podlamují již tak velmi ohroženou prestiž této instituce.
Jestli něco českým politikům vyčítám, tak jejich zbabělost. Žádný z nich není schopen se jednoznačně a přímo na místě zastat Romů, kteří nijak neporušují zákony a naopak se ze všech sil snaží zapojit do chodu společnost – na rozdíl od nácků. Přitom i na tyto Romy demonstranti nevybíravě útočí. Jen se podívejme na hysterii kolem narození paterčat romské rodině, kde tatínek chodí do práce a po narození dětí prohlásil, že si bude muset najít ještě nějakou práci navíc. Jaký chvályhodnější postoj lze ještě očekávat? Místo toho se rodina dočkala vlny naprosto odporné rasové zášti, jejímž výsledkem je život pod policejní ochranou – viz zde. Kde jsou politici a jejich slova odsudku? Pane prezidente, pane Rusnoku, paní Němcová, pane Štěchu, není už na místě se konečně ozvat?