Komentáře: Etnocentrismus a sociologie coby umění nedůvěry

Od: Anonym

Anonym — Mon, 23 Nov 2015 21:14:40 +0000

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Thu, 20 May 2010 14:43:02 +0000

Neděkujte, pane Fafejto, nebylo to zadarmo!
Bylo by na místě, abyste mi v podobných případech oplatil stejným 🙂

Od: Likeke

Likeke — Thu, 20 May 2010 11:41:56 +0000

Na měsíci jsme byli my,
protože jsme členy vysoce organizovné společnosti s velkou dělbou práce. Papuánec pravděpodobně umí a dělá všechno, co k životu potřebuje. Našinec spoustu věcí neumí a ani nemůže umět. A nemá na ně, díky specializaci, ani čas. Já například jsem stejně hrdý na pekaře, pokrývače, zedníka, …., tak jako kosmonauta. A on by je měl obdivovat stejně. Měl by být rád, že zatímco on sedí na trenažeru, mu někdo peče housky, staví dům a dělá střechu…. Tedy práce, které, vzhledem ke své specializaci, neumí. To, jestli je to pro nás dobře být Papuáncem nebo Evropanem, je otázka. A nebo lépe řečeno, jak komu vyhovuje. Kromě materiálních statků, jsou si kultury hodně podobné. Domorodec krade, my taky, on věří kouzelníkovi, my homeopatovi, on tančí a hraje u ohně, my v Lucerně, vraždí, my taky, chce ostatní ovládat, tak jako my. A při tom se tváří vznešeně, tak jako my. A relativita? Možná, že je absolutní. Já vím, že bych neměl zabít támhle toho člověka. No jo, jenže nutně potřebuju, aby umřel.

Od: martin.fafejta

martin.fafejta — Thu, 20 May 2010 08:49:44 +0000

reakce pokr.
Takže mým cílem není slepá kritika mé vlastní kultury, což mi nebrání být kulturním relativistou. Relativista skutečně říká, že nelze kultury morálně hodnotit, ale to je vlastně vědecká (metodologická) nutnost, protože hodnocení nám brání vnímat věci adekvátně. Pokud dopředu vím, že např. mnohoženství, vrtání nebozezem do zubů, nařezávání kůže třináctiletým chlapcům a vkládání kopřiv do ran (jak se děje v některých kulturách při iniciačních rituálech) je špatné, nikdy plně nepochopím danou kulturu jako celek. Na druhou stranu v pozici mimovědecké mi může být oněch chlapců či manželek (nebo i manželů) líto a mohu i špekulovat nad tím, jestli by se určité věci nemohli dělat jinak. Vždy k tomu ale musím přistupovat s maximální opatrností a respektem vůči daným kulturám – ještě o tom něco napíšu. Relativismus totiž neznamená, že se musím vzdát vlastních morálních zásad. Jen si uvědomuju, že jsou vlastní mně, mé sociální skupině, kultuře atd. a nejsou univerzální.

Od: martin.fafejta

martin.fafejta — Thu, 20 May 2010 08:38:49 +0000

reakce1
Ďábla už jsem vymetl, díky pane Kováre.

K těm plusům křesťanské civilizace – jak říká citovaný Martínek, taky jsme vymysleli Holocaust, takže ne vždy je to s tou svobodou, bezpečím a délkou života v naší kultuře tak žhavé. Devizou západního myšlení je schopnost poučit se (někdy), takže snad se to nebude opakovat (viz i Baumanova kniha Modernita a Holocaust), což je mj. dáno právě oním relativismem – těžko se poučíme z vlastní historie, pokud ji nejsme schopni relativizovat. Tím nechci říci, že naše kultura je špatná, ale má svá stinná místa. Přesto v ní chci žít, umožňuje mi mnohé, co by pro mne bylo v jiných kulturách nedostižné – a teď nemyslím materiální statky, ale ono intelektuálno, které je v málokteré kultuře tak pěstováno.

Od: Svet*

Svet* — Thu, 20 May 2010 07:06:23 +0000

Dobre jsem si pocetla.
Neni prave „zapadni kvalita zivota“ jen uhel pohledu?

Priklady kultur, ktere nepoznaly civilizacni choroby, stres, obezitu, infarkt, ktere zily v souladu se svym prostredim prirodnim, socialnim, kde dlouhovekost nebyla neprirozena atd. urcite nalezneme. Jen si „zapadnim“ zpusobem vybirame, co se nam do posuzovani sebe samych hodi.

Zapadni kultura je svou dravosti a agresivitou mozna nyni „nejuspesnejsi“, ale v souladu s yoguminem se ptam, do jake miry, za jakou cenu a nespeje opravdu k zaniku.

Od: yogumin

yogumin — Thu, 20 May 2010 04:21:05 +0000

Zalezitosti oralni & moralni
Z nich lze vyvodit, ze u Nacirema budou zalezitosti analni zrejme i banalni.

Zapadni mysleni je skutecnym vrcholem Vsehomira a zaroven nejrychlejsi & nejefektivnejsi cestou k zaniku civilizace jako takove.

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Thu, 20 May 2010 01:02:01 +0000

Sociolog je jako biolog,
zkoumající různá společenství druhů. Evoluce a vzájemné ovlivňování existencí druhů je podobné soutěži kultur. Vyhraje ten, kdo přežije. Vyhraje ten cyklus, který je stabilnější, který robustněji odolává výkyvům z okolí, který rychleji vynalézá nové formy sebe sama.

Soutěž o jeden životní prostor je ovšem krutá, některé druhy mizí dřív, než mohly být poznány. Zda je západní relativizující civilizace lepší, zda má jakési právo ničit ty civilizace papuánské? (mmch.-Novotný je skvělý) Máme se chovat k jiným kulturám podobně jako když vysíláme sondy na Mars a předtím je úzkostlivě dezinfikujeme? Sdílíme jednu zemi a doopravdy se oddělit nelze. Takže sociolog stejně jako biolog sleduje svět v pohybu – a snaží se popsat, jak fungují aktuální „lokální maxima stability“, dřív než mu zmizí před očima.

Třeba i tím, že jejich členové přejdou ke kultuře Načirema.

Moc pěkný text.

Od: J. Horský

J. Horský — Thu, 20 May 2010 00:17:13 +0000

S tím Načiremou jste mě dostal,
do poslední věty jsem netušil, o koho běží. Leč když vyprchá překvapení, ukáže se příklad s načiremskými rituály jako neudržitelný. Jednak mají Načiremové rozumový důvod – třeba prevenci bolesti, jednak měřitelné výsledky – třeba dobu zachování původních zubů ve srovnání s kulturami, které načiremské obřady neprovádějí.

Pokud jsem Vám dobře rozuměl, nejsou kultury lepší či horší, ale všechny stejně hodnotné, pouze jiné. To ale praxe nepotvrzuje. „Západní“, tedy evropská křesťanská kultura, dosáhla nejvyšší míru kvality života jednotlivce, ať ji měříme zdravím, délkou dožití, osobním bezpečím, mírou osobní svobody (záměrně neuvádím blahobyt). Znáte snad nějakou úspěšnou kulturu, která by nenapodobovala kulturu západní?

Masová imigrace na území kultury Načirema a mizivý transfer opačným směrem vypovídají docela jasně.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Wed, 19 May 2010 22:30:13 +0000

Vynikající článek, už dlouho jsem si tak nepochutnal.
Ale poslyšte, pane Fafejto – ačkoli příslušník kultury Načirema mívá ústa vymytá, šaman, the exorcist, mu ďábla z úst zásadně vymítá. I v Americe.

Větu „…který jim z úst vymýtá ďábla“ si opravte, článek si to více než zaslouží.