Nechci se zastávat těch přednášejících, kterým je zatěžko si přečíst i práci, kterou studentovi sami zadali. Sám to nedělám a osobně se domnívám, že když si učitel není schopen najít na čtení studentských prací čas, nemá nic zadávat, neboť v takovémto konkrétním případě se kvalita výuky dotyčného nijak nezhorší. Kvalitní výuka totiž předpokládá i zpětnou vazbu, kterou dodává učitel svým studentům. Na to samotné přednášky většinou nestačí.
Jaké důvody učitele vedou k takovému profesnímu selhávání? Lenost učitele považuji za případ krajní, který se přinejmenším musí doplňovat s důvody dalšími. Pokusím si teď zmínit ty, které mne napadly.
a) Někteří učitelé vyučují i předměty, kde nejsou schopni kvalitní zpětnou vazbu poskytnout. Co je k tomu vede?
b) Pokud nejde o nedostatek soudnosti, pak je tím hlavním důvodem nouze o učitele. Na většině kateder panuje představa, že některé předměty jsou nepostradatelné. Pokud na ně nemají odborníka, přednáší je někdo jiný, kdo je o dvě odborné publikace dál než většina studentů, ale bohužel také o jednu či více pozadu, než ti (nej)lepší ze studentů.
c) To je dáno nedostatkem kvalitních vyučujících, kterým zvláštně humanitní předměty trpí. Musíme si uvědomit, že v některých oborech se větší počet odborníků objevil až někdy před deseti lety, kdy si dodělávala doktorát první generace lidí, která mohla strávit nějaký čas na zahraničních univerzitách.
d) Ruku v ruce s tím jde výše platů. Nechci tady začínat s nekonečným hořekováním nad ubohými platy vysokoškolských učitelů, sám svůj příjem za ubohý nepovažuji, ale závratný také není. Většina z nás by si mimo školu vydělala víc. A tak je někde velmi těžké přilákat nové lidi s dostatečnými vědomostmi.
e) Zároveň má naprostá většina učitelů vedlejší příjmy. Je snadné je sehnat, pracovní dobu na univerzitě si určuji ve značné míře sám, tak proč ne? Pak ale vyučující nemá na studenty tolik času, kolik by měl mít. Vím to z vlastní zkušenosti učitele. A chce mi snad někdo vyčítat, že se snažím vydělat nějakou tu korunu navíc, abych měl na nové martensky pro děti?
f) Přitom počet studentů neustále narůstá. Je to společenská objednávka a já s tím v jádru souhlasím. Ovšem školy nejsou nafukovací a když slyším tezi, že je stejné přednášet pro 40 nebo 140 studentů, mohu se smíchy potrhat. Při konstatování tohoto banálního faktu, se jaksi zapomíná, že na školách jsou i cvičení a semináře a studenti také musí být vyzkoušeni a někdo by jim měl vést diplomky, o čtení seminárek jsem již hovořil.
g) A teď přichází „bomba na závěr". Víte za co jsou učitelé hodnoceni? Za všechno možné, ale kvalita výuky a vztah ke studentům se v jejich hodnocení objevuje okrajově, pokud vůbec. Tím mám na mysli platové ohodnocení. V odborném ohodnocení se to neodrazí většinou vůbec. Docent či profesor jsou sice „vědecko-pedagogickými tituly", ale dostáváte je výhradně za vědeckou práci. To, že se ji studentům vysvětlit nesnažíte, nebo to vysvětlit ani neumíte, nikoho při udělování těchto hodností nezajímá. Ostatně profesorem je i pan prezident – zajímala by mne jeho práce se studenty v době, kdy tento titul dostával.
A tak se mnozí vyučující ani netají přesvědčením, že výuka je pro ně brzdou ve vědecké práci, protože ono to tak skutečně je.
A jak jsou hodnoceny katedry? No přece podle počtu grantů, vědeckých publikací, docentů a profesorů. Kvalitu výuky nikdo neměří. Pro finanční ohodnocení je důležitý ještě počet studentů, a tak katedra, která s nejmenším počtem učitelů dovede k vysokoškolskému titulu co největší počet studentů, finančně profituje – znovu bez ohledu na kvalitu výuky. Tady můžete namítnout, že se na katedry, kde není kvalitní výuka, přihlásí méně studentů, ale není to tak úplně pravda. Pro mnohé studenty je důležité hlavně to, jak těžká bude cesta k promoci. Čím lehčí, tím lepší. Aspoň bude čas na brigády a pařby.
A tak je vlastně v zájmu každého vysokoškolského pracoviště, aby to učitelé s péčí o studenty moc nepřeháněli.
Jaké z toho všeho plyne ponaučení? Ten, kdo se studentů věnuje, je buďto blázen (trpící třeba mesiášským komplexem), workoholik nabo perfekcionista. Taky může mít studenty fakt rád. Jiné důvody mne momentálně nenapadají. Jen vím, že málokterá láska vydrží až do hrobu.